4

Miniatury: I hvězdy padají

     

       I hvězdy padají


      Čekám u kadeřníka, až na mě dojde řada. Kadeřnice střihá na krátko jednu ženu 
a vypravuje nám všem: „To přišel jeden a ptal se: Uděláte mi černou barvu a trvalou? Koukám, vždyť má vlasy jenom tadyhle okolo, nahoře nic, tak mu říkám, vy si ze mě děláte legraci, že jo? Ale on že ne, že to myslí vážně. To budete muset foukat, varovala jsem ho, jinak to budete mít krepatý, čerti už chodili. Chlapi budou naštvaný, že musí čekat, než vám to udělám. Ježíš, zdál se vám opilej ten pán?, ptala se mě pak jedna paní, co tu zrovna byla. Ne, vypadal slušně, už mu bylo tak šedesát, trochu jako ženská. A ještě jak přišel po těch čertech…“

***
   
       Jedu do Strakonic. Ve Volyni se autobus plní studenty. Dívka podává chlapci naproti sobě mobil s nějakým textem. 
       „Tos všechno psala jednomu člověku?“ ptá se chlapec.
       „Vypadá to tak?“
      „Tak básníci píšou. V mládí se zamilujou, dívku nedostanou, tak jí píšou básně. Nebo ji dostanou – a taky jí píšou básně.“
       Chvíli je ticho. Pak hovor pokračuje.
      „Byli tvoji na rodičáku?“   
      „Máma nebyla. Prý abych zjistila, že ti něco jde nebo nejde, na to nemusím chodit do školy. Stačí, že si poslechnu přednášku Homolky v hospodě. Prostě nezájem.“
       „Přednáší v hospodě? Proč ne. Předdůchodový chlap.“
      „Říkal, že jsem nejlepší na mechaniku. Tak chytrá holka, jak můžu opakovat ročník? Tak jsem mu řekla: I hvězdy padají.“

***
 
       V lese taje. Půda už vsákla skoro všechen sníh, jen na ležících šiškách zůstává bílá břečka jako náklad na přetížených lodích. Doliny dusí mlhy, ale tady svítí slunce, opírá se do několika mravenišť, po kterých lezou mravenci. Pohybují se pomalu a je jich už jen několik, snad se jedná o nějakou hlídku, která obchází polis sídlící v hromadě jehličí, drobných kamínků či úlomků ztvrdlé pryskyřice. Ve stínu se jíní drží celý den. Obkresluje okraje a žilky ležících listů. Tam, kde vniká osamělý paprsek do nejtemnějšího stínu, září rudě plody pstročku. 
      Na vrcholku Ždánova pociťujeme atmosféru domova. Takřka současně vyslovíme, že by se tu příjemně nocovalo, přesto že nás zneklidňuje dynamická abstrakce zlomenin kmenů a po sloupcích uhnívajících pařezů. Ze severní paseky se otevírá pohled na moře mraků v údolích. Trůní nad ním Kašperk, Sedlo a jiné hory Sušicka. Na okraji jihovýchodní paseky stojí hrdá trojice, dva smrky a uprostřed nich rezavý modřín. Blížím se k malým bukům, jdu proti slunci, jeho paprsky prozařují žhavé listy jak malé andělské štíty. Na větvích visí hroty kapek. Kromě těch křišťálově zářících to občas z lesa blikne modře, tyrkysově, zeleně, žlutě či rudě. Jakou prozřetelností se zrovna v tom místě lomí paprsek v krůpěji tak, že ke mně dolétne konkrétní barva? 
      Večer zapalujeme na stole svíčky. „Tohle je tvoje svíčka,“ říkám ti. „A ta krátká je moje.“

***
       Stoupáme z Trhonína na Mařský vrch. U poslední chalupy nás zaujmou žluté růže. Rostou hned vedle vrátek, zvenčí plotu. Jejich barva teď na přelomu listopadu a prosince vyzařuje zázračně přímo z nitra květů, je jejich podstatou. Jako by nekvetla růže, ale její žluť. Náhle se u chalupy otevírají dveře, vyběhne z nich malý jokšír a divoce štěká. A za ním se objeví stařenka. 
       „Nebojte, my je netrháme,“ snažím se předejít nedorozumění. „Jen je 
obdivujeme.“
       „Utrhněte si,“ říká nám drobná obyvatelka chalupy a vychází nám vstříc před vrátka.
        Snažíš se ulomit jedno poupě, ale nedaří se ti to.
       „Já vám ji odříznu,“ říká stařenka lehounká a vetchá, jakoby z jiného světa, kde platí zákony věčných květů. Chce se vrátit pro nůž do chalupy, ale konečně se ti podařilo růži utrhnout.
     „Vemte si jich víc,“ pobízí nás stařenka. „Ony pak líp rostou.“
      Kdo obcházel toto stavení s citronovými stálicemi? Na obvodu vadnou, ze středu prýští jak v odstředivce žáru. Stálé rozvíjení přechází do opadávání. Nekonečná turbulence, dokud v nitru květu exploduje síla života. 
     Večer zapomínáme růžičku v autě. Má tam vodu, jsme přesvědčeni, že mrznout nebude. Ale ráno louku pokrývá jíní. Voda ve víčku od ešusu zmrzla a květ se zlomil. A tak ukládáme hlavičku poupěte přímo do vody. Ani tak nevadne. Kde se v ní vzala
ta síla?

***

      Jako tichá báseň zní poslední zpráva šílené Petry, kterou jsem poznal na písecké psychiatrii. „Neubližujte mi,“ píše a její slova zní tak tísnivě v této chumelenici. „Jinak Země bude vymazána ze sluneční soustavy. Stejně umírám. Ale byla to šou. Škoda, že si myslíte o své cestě životem, že je lepší, než jízda těch ostatních, a že můžu za všechno já či Bůh. Já jsem ta první a poslední věc ve vašem životě. Kapka slzy…“


                                                                                                                                      Text a foto: Roman Szpuk

{gallery}Jitka/rok2022/prosinec/hvezdy{/gallery}  

 

MINIATURY Romana Szpuka 2022

1. Zářijové chvění
2. Déšť a oko
3. U pramene
4. Poslední bělásci
5. Rozježděné jeřabiny
6. Maškarní průvod
7. Dlaně
8. Hledač pokladů
9. Na šmejčku

 


 

MINIATURY Romana Szpuka 2021

1. Silentio
2. Ohnuté břízky
3. Čandra
4. Stín túje se blíží
5. Klaperl
6. Na Vaydě
7. Schätzenwald
8. Sen o kapli Zmrtvýchvstání
9. Velikonoční mříže na Šumavě
10. Tmajemství
11. Bílé pírko
12. Březová voda
13. Černá strž
14. Vítr potěžkává přeháňku
15. Sklo
16. Velký Kokrháč
17. Usedavý svit večera
18. O andělech 

 


 

MINIATURY Romana Szpuka 2020:   

1. Tchořovické rybníky
2. Propustk
3. Kreslí a chechtá se
4. Tekuté písky
5. Čtyři úplňky
6. Vzpomínka na Lnáře
7. Vidoucí
8. Únos Sněhurky
9. Vločky a vlaštovky
10. Chlapeček a dálka
11. Ohnivec šarlatový
12. Boliaboliaboliaboli
13. Vodní mlýnky
14. Velký vůz
15. Pokušitelé
16. Třinácté komnaty skal
17. Jen mouchy, kovové a tlusté, to stihly
18. Świetliky
19. Princip propasti aneb noc na Plačlivô
20. První z listů
21. Nesmělé světlo
22.  Inverze
23. O čtení
24. Lidi budou klidnější
25. Když už nemůžeš, přidej!
26. Zmrzlý čaj na Milešovce
27. Malířka a převozník

 


 

MINIATURY Romana Szpuka 2019:   

1. Posed u Modravy 
2. Výstup na Stožec 
3. Dlouhé zimní noci   
4.Předjarní povídání  
5. Jarní vítr  
6. Náušnice paní Zajícové 
7. Soumrak na Šeravě 
8. Hle, dělám věci nové 
9. Fragmenty 
10. Kohout  
11. Svár zimy a jara 
12. Jepičí láska 
13. Hadí vrch 
14. Voda, voda 
15. Čtení v kavárně na Dvorku 
16. Cesty nevyzpytatelné 
17. Pouť po Českém středohoří
18. Svatá petflaška 
19. Socha Mír
20. Kouzlo červnových večerů
21. Polonina, Svidovec
22. Světlušky, červencové mrazy a pout
23. Čas patří jen hodinám
24. Výstup na Goverlu a Popa Ivana Černohorského 
25. Quasi una Fantasia
26. Proměny
27. Sociálka
28. Bouře nad Gabrétou
29. Chamtivci
30. Tiché vytrvalé rytmy 
31. Noci, jimiž nezní žádné rozkazy
32. Rázem jsme všichni vzhůru 
33. Přízemní mlha
34. Höllbašský vodopád
35. Dušičková spektra
36. První doteky ledu
37. Světlo na mlhách
38. Zdivočelé fotografie
39. Flák srnčího
40.Čarovné mávátko 
41. Hořící srdce

 


 

MINIATURY Romana Szpuka 2018 : 

1.  Loučení s Friederike
2. Krátká zastavení   
3. Oheň tání 
4. Nesouvislý dialog  
5. Něžné objetí
6. Mráz a srdce
7. Tichá křídla
8. Co si myslí planety 
9. Bezejmenný potok
10. Pouť okolo andělky 
11. Město je jiné
12. Osamělci 
13. Staří a mladí 
14. Zpáteční cesta 
15. Chodím furt v pantoflích 
16. Toto místo 
17. Celé jaro  je erotické  
18. Na Brantlově dvoře
19. Socha Rodina 
20. České středohoří a Šumava 
21. Hýlové a blesk  
22. Bělásek a děti  
23. Omývání barev
24. Bolest křídel  
25. Slunovratova noc 
26. Květina nezradí svůj květ
27. Barvy čaje  
28. Ještěrčin ocásek 
29. Střet dvou vášní 
30. Zatmění  
31. Pavlínka
32. Perseidy 2018
33. Sarančatům sklaplo
34. Prokletí milenci 
35. Zanechávaje příbytek otevřený  
36. A měla jsem tě ráda? 
37. Vážka rudá 
38. Kohlschachten  
39. Na cello hraješ 
40. Zlatá a černá 
41. Panta rhei
42. Palvínov a Vatětice
43. Říjnové květy jahod 
44. Vratká lávka slov 
45. O solitude 
46. Listopadové toulky 
47. Zasněžené město 
48. Přebrodit Křemelnou

 


 

MINIATURY Romana Szpuka 2017 :    

1. Uplakaný čert
2. Hrušky 
3. Vánoční vzpomínka 
4. Co všechno ten nástroj dovede
5. Nešahej na ten sníh 
6. Otto Hrdin
7. V údolí Losenice  
8. Pavoučice sněžn 
9. Šla Kačenka podle vody
10. Vzpomínka na Krýmuse
11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati
12. Letící oblaka
13. Pan Kodýdek
14. Cesta pulsu
15. Život a smrt
16. Deštníky
17. Poklady
18. Krucifix
19. Velikonoční vejce
20. Koza v kapli
21. Kolečka vypálené trávy 
22. Boubínská noc 
23. Ovečky
24. Bratři Kazarovi  
25. Domov
26. Táta 
27. David je fatalista
28. Noční bouřka na Boubíně 
29. Fenka a okoun
30. Duha 
31. Cestou z Najmanky na Radost 
32. Žluna 
33. Rehabilitace
34. Bez střechy
35. Jako bílý šátek 
36. Nepoučitelní 
37. Dobršská brána 
38. Hvězdy a psík 
39. Malá ťapkající holčička 
40. Zářijové plody 
41. Buchingerův dvůr  
42. Pouť na Luzný
43. Jaké má oči?  
44. Nejmanka u Hrbu  
45. První sníh  
46. Úplňková noc 
47. Jepice 
48. Herwart a Empedokles 
49. Dálky na dosah 
50. Lidská zima
51. Gráve Gabréta 
52. Flöhturm 
53. Blízkosti opuštěných 
54. Miniatury: Čtyři úplňky
55. Świetliky 
56. Kometa Neowise

 


{jcomments off}