VŠUDE SAMÁ STUDIE

VŠUDE SAMÁ STUDIE A VYHOZENÉ PENÍZE ZA ZNAK MĚSTA?

       Jsem hrdý Vimperák a nemyslím si, že Vimperk je vidlákov, jak prezentují někteří jiní. Vidlákovem ho dělají právě tací lidé, kteří se takto prezentují. Vidlák je pro mě člověk, který prezentuje do veřejného prostoru neověřené a zkreslené informace, a tím demagogizuje veřejné mínění ve svůj prospěch či prospěch hnutí. Nevnímám konkrétně inženýra Milana Peška (dále jen MP), že by pro město ve svém volném čase udělal něco víc, než měl zaplaceno nebo nebylo součástí politické kampaně.

      Jsem člověk, který se zajímá o veřejný prostor a vnímá geopolitické problémy dané lokality, které mají příčiny daleko v historii. Město je složitý organismus, který s sebou nese lokální specifika. Vimperk je velice specifický co do geomorfologie, skladby obyvatelstva, své pozice a své bohaté historie. Největším hybatelem města je politik, který by měl dávat určité impulsy k tomu, aby se město kvalitativně po všech stránkách rozvíjelo, obnovovalo to, na čem se již zub času podepsal, intenzifikovala se veřejná infrastruktura. Politik, resp. zastupitel veřejnosti, má vnímat potenciály, ale naopak i hrozby. Studie, plány, projekty jsou ve Vimperku sprostým slovem, kterým ho dělají vidláci, resp. lidé, kteří je považují za zbytečnost. Přitom právě kvalitní plány jsou podmínkou pro dlouhodobý udržitelný rozvoj obce.

       I já se považuji za kritika radnice, jak té stávající, tak té předešlé za doby exstarosty Pavla Dvořáka. Rozdíl mezi předešlou radnicí a stávající je ten, že stávající se snaží plánovat do budoucna, nedělat ukvapené nekoncepční závěry a udržitelný rozvoj podmínit kvalitním plánem či studií. Za doby vlády exstarosty Pavla Dvořáka město prodalo developerovi nemalou část města pod Hrabicemi, a to bez podmínění kvalitní studií či projektem. Tato exponovaná část města tak byla odkázána stejnému osudu jako Homolka, která je rozparcelována jak borůvkový koláč a urbanismus viděla maximálně z rychlíku. Veřejné prostory jsou degradovány na dopravní blátivé koridory mezi domy, které není ani potřeba komentovat. Ovšem jak ukázaly předvolební boje, MP dokáže načrtnout rozvoj města za pár desítek minut, a kdyby se dostal do vedení města, první, co by udělal, vyhodil by městského architekta, protože by ho sám nahradil. On ví a zná perfektně stavební zákon a stavební standardy, to prokázal studií na velkokapacitní garážové stání pod sídlištěm, studií letního kina a lokalizoval i místo pro školku s potřebnou kapacitou…

 

Garážové stání pod sídlištěm – fb: Jihočeši 2012

       Pavel Dvořák by dal zpracovat smuteční síň začínajícím studentům architektury, protože by získal levné projekty, přece se nemusí vyhazovat peníze za nějaké architekty. Přesto jejich hnutí prezentovalo před volbami na svých stránkách zdařilou studii smuteční síně od architekta, kterého by ale nikdy neoslovili, protože by to byly vyhozené peníze za studii.

 

Studie smuteční síně – Ing. arch. Jakub Vašek

      MP a jeho přívrženci by dokázali vytvořit městské logo, znak i vlajku za jeden večer, protože přece na tom nic není, ušetřili by tak velké peníze. MP je vlastně takový vimperský superman, v jedné osobě zastane územního plánovače, urbanistu, městského architekta, grafika, heraldika, tvůrce komiksu, fotografa, historika… a takto bych mohl pokračovat donekonečna. Myslím si, že se zapíše nesmazatelně do vimperské historie jako vimperský všeználek a bijec za vimperskou veřejnost. Nicméně i mistr tesař se někdy utne a já pevně věřím, že si doplní mezery v symbolech města, aby znal rozdíl mezi znakem, logem a vlajkou.

       Jak jsem zmínil výše, i já se považuji za kritika a jsem přesvědčen o tom, že kritika by měla být věcná, konstruktivní, může být i tvrdá, ale musí být vždy kultivovaná, což MP nepředvádí. Nejvíc si vážím věcí, které lidi udělají z vlastního přesvědčení, ku prospěchu někomu či něčemu, aniž by z toho měli osobní profit nebo se chtěli zviditelnit. Proč třeba MP, který tak prosazuje provoz lékáren o víkendech, v čemž ho plně podporuji, z mandátu zastupitele veřejnosti toto nezařídí z vlastní iniciativy? Na zastupitelstvu by jenom mohl říct, zařídil jsem to. Zavazuji se, že bych mu zatleskal! Bohužel místo toho pouze veřejně dává na odiv, jak cepuje radnici a veřejně ji vyzývá k aktivitě. Hlavní pro něj je, aby to bylo hodně slyšet a vidět na sociálních sítích, protože na zastupitelstvu, když zrovna dorazí, toho moc nenamluví.

       Vidím určitou paralelu s další vimperskou personou, samozvaným novinářem panem Zdeňkem Jungvirtem (dále jen ZJ), který chce mít Vimperk krásnější. Jeho hlavním nástrojem je fotoaparát, vlastní web, kam si může psát, co chce, a kde může mazat příspěvky rejpavých lidí, pokud se mu nelíbí – pokud tedy lze příspěvky vůbec přidávat, což většinou nelze. Velkou zálibu našel podobně jako MP ve veřejných vzkazech adresovaných vedení města a městskému úřadu. Cílem je buzerovat radnici a zatěžovat úřední aparát. A to kvůli kopičce uschlé trávy z 30 ha zelených ploch posekané a odvezené. Neuklizenému sněhu bezprostředně po sněhové vánici, když městské služby, nasmlouvaní zemědělci a ostatní pracovníci musí odklidit ideálně naráz dle ZJ 78km chodníků a místních komunikací ve Vimperku a s přilehlými osadami je to až 149km, vypadlé PET lahvi z jedné popelnice ze sta. Úkol zní jasně: vyfotit a rychle spěchat domů k počítači, napsat příspěvek, udělat z komára velblouda s cílem nachytat co nejvíc lajků a čekat na to, jak rychle město zareaguje. Při tom samozřejmě běží stopky městským službám, které pokud vše neuklidí do pěti minut, jsou označeny za neschopné. Další oblíbenou disciplínou ZJ je srovnat naše městské služby na základě jedné fotky s městskými službami např. ze Strakonic a na základě toho demonstrovat, o kolik lépe to funguje jinde.

       Veřejný prostor je nás všech, tedy i můj, a měli bychom se ho snažit zvelebovat společně. Vždy je co zlepšovat a úklid není vždy ideální, nicméně si vážím městských služeb, kteří mají uklízení města v popisu práce a jsou placeni z naších daní, stejně jako uvolnění radní či zastupitelé, což je častý argument pana ZJ. Ano jsou, ale to znamená, že je můžu neustále povýšeně dehonestovat a dělat si z nich své sluhy? Rád bych jednou viděl selfie fotku pana ZJ, jak hází tu ležící petku zpět do koše, protože to bezúplatně udělal pro nás pro Vimperáky – a hlavně pro Vimperk krásnější…

      Rád vzpomínám na bohužel již zesnulého starostu Dolních Břežan Ing. Věslava Michalíka, který měl mimochodem ve Vimperku přednášku o své obci, která měla před jeho příchodem na náměstí skládku. Dnes je to prosperující obec s krásným veřejným prostorem, laserovým centrem, kvalitními veřejnými budovami a spokojenými rezidenty. Ale ne náhodou. Dříve patřily Dolní Břežany do stejného prstence sídelní kaše kolem Prahy, kam spadá i spousta dalších obcí. Dnes je ale enormní rozdíl mezi touto obcí a okolními. A co je důvodem? Osvícený, vzdělaný, chytrý a schopný jaderný fyzik Věslav Michalík, který první, co udělal po příchodu do zastupitelstva, bylo, že pozval architekty, urbanisty a územní plánovače, protože věděl, že to sám nezvládne. Trvalo celé jedno volební období, než se podařilo vytvořit nový územní plán, studie a projekty na veřejné stavby. V tomto volebním období se nepostavil ani jeden chodník a starosta obhájil mandát u veřejnosti jen taktak. Ale pak začaly vznikat pozoruhodné stavby a místo skládky vzniklo krásné náměstí. Jak sám říkal, „investice do veřejného prostoru se nám vrátily několika násobně“.

 Fb: Ing. Věslav Michalik

       Vimperk je krásné město, žádná díra od granátu a vidlákov. Pociťuji, že na radnici a v široké koalici je podpora ke kvalitním projektům skrze renomované architekty a urbanisty. Cesta ke kvalitnímu veřejnému prostoru je složitá a většinou i poměrně nákladná, ale Vimperk si to zaslouží i za cenu toho, že to bude trvat déle a cesta k cíli bude trnitější. Máme dobře zpracovaný strategický plán, na který by měl podle mě navazovat nový územní plán, který je závaznou a demokraticky odsouhlasenou dokumentací rozvoje města na dlouhé období. Je to zásadní dokument, který má jasné přesahy do ekonomiky, životního prostředí, sociálních aspektů a reaguje na externality, které se Vimperka týkají. Unáhlené výkřiky v podobě navrhovaných projektů MP určitě neposunou Vimperk kvalitativně dopředu. Jen si řekněme, kdy naposledy vznikla ve Vimperku významná architektura po roce 1900? Kralikova vila(1904-1905) –dnešní školka od slezského architekta Leopolda Bauera, Český dům dnešní lesárna či brutalistní architektura Jednota na fišerce či Cihelna, které mají taktéž své kvality. A co můžeme vypíchnout po roce 89? Mě nic nenapadá…Myslím, že bychom jako společnost měli vytvořit v 21.století dalším generacím sebevědomou architekturu, která bude reprezentovat město v podobě kultivovaného městského sálu s odkazem na vimperského Baťu – Johanna Steinbrenera právě v jeho domě a prvních tiskárnách ve městě, které jsou nyní ve vlastnictví města.

 

Diplomní projekt Vimperk – Ing. arch. Karel Harazim   

      Souhlasím s MP, že město potřebuje školku, že je problém s parkováním, že by se bourání některých budov mělo vážně vážit, že zde chybí byty… Ale, prosím, Milane, už nic nenavrhuj…

S úctou opravdu hrdý občan Vimperka

Ing. arch. Karel Harazim
občan města Vimperk