Pět desítek vědců píše ministrovi

Přes 50 profesorů a docentů zabývajících se ochranou přírody žádá ministra Brabce o zachování divočiny v NP Šumava

 

Ministr Brabec obdrží dnes otevřený dopis žádající ochranu divočiny v NP Šumava, který podepsalo 33 univerzitních profesorů, 24 docentů a další výzkumníci, zabývající se ochranou přírody a biodiverzity [1]. Vědci v něm vyjadřují obavu o osud tohoto největšího českého národního parku, jenž bude ovlivněn především novým zákonem a právě projednávaným plánem péče. Tyto dva dokumenty určí, zda se park otevře ještě více nové výstavbě či nikoli a jak velká bude jádrová zóna, kde budou horské lesy, rašeliniště, řeky a potoky ponechány divoké přírodě.

Vědci zdůrazňují, že odborné nároky na zařazení do jádrové zóny splňuje 52 % území NP Šumava a ponechání poloviny národního parku přírodě a poloviny pro šetrné hospodaření místních lidí považují za dobrý kompromis. Pokud bude současná vláda nucena z politických důvodů z těchto 52 % ubírat, apelují proto vědci na to, aby se tak stalo pouze v řádně zdůvodněných případech.

Upozorňují, že pokud by v parlamentu prošel zákon o národním parku tak, jak jej navrhla vláda v minulém volebním období snížila by se ochrana vzácné přírody a Šumava by si nemohla podržet statut národního parku – takový název by sloužil pouze k místnímu použití a nebyl by uznáván mezinárodně. Je třeba dodat, že totéž platí pro plán péče, jenž je právě ve schvalovacím řízení na MŽP.

Shodně s nedávno publikovanou studií prestižní britské firmy EFTEC [2] tedy z dopisu vědců vyplývá, že by Šumava v případě schválení právě projednávaného plánu péče o NP Šumava či minulou vládou navrženého zákona ztratila právě to, čím je celoevropsky unikátní – to nejlepší, co může turistům nabídnout: divokou přírodu a pocit odlehlosti, který při pobytu v ní člověk cítí.

 

 

Prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., vedoucí oddělení výzkumu biodiverzity Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) a profesor ekologie na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity, řekl:

Dopis jednoznačně ukazuje, že dle mínění nejvýznamnějších českých vědců zabývajících se ochranou přírody a biodiverzity je nezbytné ponechat zhruba polovinu území parku přirozeným procesům. Každé zmenšení této plochy by negativně ovlivnilo místní biodiverzitu a mohlo by způsobit vyhynutí vzácných druhů. Důležité je, že tento názor vědců není žádnou politickou proklamací, ale vyplývá z jejich skutečné znalosti přírodních procesů. Jak ukazuje studie firmy EFTEC, ponechání poloviny parku přírodním procesům přitom pomůže i místním obyvatelům, kteří tak neztratí to nejcennější, co mohou turistům nabídnout: divokou přírodu a pocit odlehlosti při pobytu v ní. Naivní představy místních politiků o spásném rozvoji národního parku stavbami lanovek a omezením velikosti stanovišť ponechaných přírodě k jejímu nerušenému rozvoji by značně poškodily ekonomickou situaci a kvalitu života obyvatel Šumavy. Místní lidé by byli sami proti sobě, pokud by podobné věci připustili.“

 

Ian Dickie, MA, MSc., obchodní ředitel EFTEC a ředitel Aldersgate Group z Velké Británie, řekl:

Rozšířit v NP Šumava území divočiny představuje dvojnásobnou výhru: pro šumavskou přírodu i pro místní ekonomiku. Toto řešení zajistí parku unikátní pozici na rostoucím evropském trhu s ekoturismem a prožitkovou turistikou. Naopak scénáře, jež slibují rozvoj Šumavy prostřednictvím velkých developerských projektů a snížením rozlohy divočiny, by poškodily jak přírodu, tak i na ni navázanou turistiku. Příležitost k udržitelnému růstu místní ekonomiky by byla ztracena ve prospěch zisku několika velkých investorů a dočasných pracovních příležitostí.“

————————————————————————————————————————————————————————

 

[1] Všichni signatáři dopisu jsou renomovaní vědci, většinou vedoucí pracovníci. Je zde zastoupena prakticky celá škála nejvýznamnějších odborníků, zabývajících se ochranou přírody a biodiverzity v ČR. Mezi signatáři je 33 univerzitních profesorů, 24 univerzitních docentů, z toho řada vedoucích pracovníků pracovišť, zabývajících se ochranou přírody a biodiverzity, ať již z ústavů Akademie věd nebo z nejprestižnějších českých univerzit (Karlova, Masarykova, Palackého, Mendelova, Jihočeská): 9 ředitelů a 2 zástupci ředitele ústavů Akademie věd nebo univerzit, 1 rektor, 1 emeritní děkan, 2 proděkani, 6 vedoucích kateder, 2 zástupci vedoucích kateder, 9 vedoucích oddělení či sekcí a další.

[2] EFTEC (Economics for the Environment Consultancy) je renomovaná britská expertní společnost, která pro své zákazníky zpracovává hodnocení ekonomických nákladů, přínosů a řešení při rozhodování o krajině a přírodních zdrojích. Pracovala mj. pro Evropskou komisi, pro britská ministerstva, pro americkou, nizozemskou, finskou, kanadskou nebo jihoafrickou vládu, pro OSN, Světovou banku či Evropskou investiční banku. Najímají si ji také velké firmy, jako je Unilever nebo British Gas.